|
|
Propaganda jako forma komunikační strategie: kinematografie v Protektorátu Čechy a Morava
Gerstnerová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
V průběhu 20. století se film stal společenským fenoménem, proto netrvalo dlouho, než si svou cestu k filmu našla také politika, která filmový průmysl využívala za účelem ovlivnění veřejného mínění. Především historie totalitních režimů dokazuje, že jim filmy posloužily jako velmi mocný nástroj pro naplnění jejich propagandistických cílů. Tato diplomová práce se zabývá nacistickou filmovou propagandou v období druhé světové války, konkrétně pak vlivem nacistické propagandy na český hraný film v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. Propaganda měla pro nacistické Německo velký význam, neboť ideologie založená na vypjatém nacionalismu a rasové čistotě vyžadovala širokou základnu pro svou podporu a udržení moci. Cílem této práce je tedy najít a definovat propagandistické komunikační cíle v českém hraném filmu a určit konkrétní taktiky, jejichž prostřednictvím měly být tyto cíle naplněny. Problematika je zkoumána na pozadí filmů Kristián (1939), Tulák Macoun (1939), Pro kamaráda (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Jan Cimbura (1941) a Prstýnek (1944), které pokrývají různé žánry a témata a zároveň časově zahrnují různá protektorátní období. Na téma propagandy je nahlíženo v kontextu strategické komunikace jakožto příbuzné, v dnešním měřítku až nadřazené komunikační disciplíny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Introduction
Šimůnek, Michal V.
This chapter is an introductory study of the whole Volume. It provides an overview of the recent production concerning the role of science in the WW2 and sumarizes the possible levels of comparison.
|
|
|
Image of Austrian Society in the time of National Socialism: a Thematic Analysis of the Novel All our Games by Erika Mitterer
Borowczaková, Michaela ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Název: Obraz rakouské společnosti za doby národního socialismu: tematická analýza románu Alle unsere Spiele od Eriky Mitterer Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá dílem rakouské autorky Eriky Mitterer a jejím střetnutím s ideologií Třetí říše. V první části jsou představeny život a působení autorky, přičemž je jednoznačně kladen důraz na období národního socialismu. Další část je věnována všeobecné charakteristice autorčiny literární tvorby. Za stěžejní je považována analýza románu Alle unsere Spiele, ve kterém Mitterer usiluje o kvalitativní obraz rakouské společnosti za vlády národního socialismu znázorněný na základě života jedné rodiny. Na základě motivů, které se v románu vyskytují, je prezentován celkový obraz tehdejší doby. Klíčová slova: Erika Mitterer, Alle unsere Spiele, národní socialismus, vyrovnání se s minulostí
|
|
| |
|
|
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
|
|
|
Mephisto: Novel of a Career. The Moralic Responsibility of an Artist. A Comparison between Klaus Mann and Gustaf Gründgens.
Wunderlin, Katja ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá ambivalentním vztahem Klause Manna a Gustafa Gründgense. Dřívější političtí a umělečtí kolegové a přátelé zvolili v době národního socialismu protichůdné cesty. Bývalá důvěrnost jejich vztahu umožnila Klausovi Mannovi osobnost Gustava Gründgense zpracovat literárně v dobově kritickém románu Mefisto. Klaus Mann popisuje na jedné straně cestu kultivovaného stoupence režimu, talentovaného oportunisty a bezcharakterního kariéristy, zároveň je ale tento román subjektivním zúčtováním Klause Manna s jeho dřívějším přítelem. Cílem mé práce je srovnání morálních postojů a vývoje obou umělců v době nacismu na základě rozboru románu Mefisto. Klíčová slova: Klaus Mann, Gustaf Gründgens, Kariéra, Srovnání, Morální Zodpovědnost Umělce, Národní Socialismus, Ambivalence Vztahu Klause Manna a Gustafa Gründgense
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
host ::
RSS.